Kancelář premiéra a ministra financí Britských Panenských ostrovů (BVI) Andrewa Fahieho na konci září publikovala tiskovou zprávu, ve které vyjadřuje závazek a podporu spolupráci s britskou vládou na tom, aby toto zámořské území známé jako jeden z nejčastěji využívaných daňových rájů zřídilo veřejně přístupnou evidenci skutečných majitelů.

Ve svém projevu na půdě tamního parlamentu Fahie zdůrazňoval nejen zřízení evidence samotné, ale především také to, aby její podoba odpovídala mezinárodním standardům a tzv. „dobré praxi“, přičemž za minimální kritéria považuje ta stanovená evropskou směrnicí AMLD5.

Britské Panenské ostrovy jsou dalším ze zámořských teritorií Spojeného království, které přislíbilo zřízení evidence skutečných majitelů přístupné veřejnosti. Tento záměr letos v červenci ohlásila skupina dalších osmi území, do které spadají:

  • Anguilla
  • Bermudské ostrovy
  • Kajmanské ostrovy
  • Falklandy
  • Montserrat
  • Pitcairnovy ostrovy
  • Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha
  • Turks a Caicos 

Všechny evidence by měla být zřízeny nejpozději do roku 2023.

Britské Panenské ostrovy jsou posledním z trvale osídlených zámořských teritorií Velké Británie, které zřízení evidence oznámilo. Ostrovy jsou přitom notoricky známým a hojně využívaným daňovým rájem – investigativní reportáž BBC z roku 2018 např. odhalila, že celkem čtvrtina (resp. 23 000) ze všech britských nemovitostí vlastněných zahraničními subjekty patří 11 700 firmám sídlícím právě na Britských panenských ostrovech.

Spuštění evidencí by mohlo být důležitým krokem k dalšímu zvýšení úrovně transparentnosti globálního finančního systému, který se v uplynulých letech potýká s mnoha globálními skandály poukazujícími na daňové úniky, praní peněz nebo spolupráci organizovaného zločinu s právnickými kancelářemi i velkými světovými bankami – ať už jde o kauzy Panama Papers, Paradise Papers, Luanda Leaks nebo aktuálně především FinCEN Files.

Stojí nicméně za zmínku, že premiér Fahie v tiskové zprávě zároveň zdůrazňuje možnost „zneužití veřejně přístupné evidence a osobních údajů v ní obsažených potenciálními únosci“, za potenciální oběti premiér považuje např. „děti, které jsou beneficienty svěřenských fondů“. Britské vládě tak Fahue navrh i využití alternativních, víceúrovňových modelů zpřístupnění údajů o skutečných majitelích, které by obsahovaly různé prerekvizity pro přístup do evidence jako např. potvrzení soudu o prokázání oprávněného zájmu.

Bude tak zajímavé sledovat, v jaké podobě (a zda vůbec) do tří let evidence nejen na Britských Panenských ostrovech nakonec vzniknou.