Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) ve spolupráci s portálem BuzzFeed News a celkem více než 400 novináři z 88 zemí v neděli večer po 16 měsících práce publikovalo investigativní projekt nazvaný FinCEN Files.

Projekt je založený na analýze více než 2 tisíc tzv. oznámení o podezřelých aktivitách (zkráceně SAR, z angl. Suspicious Activity Report), které byly bankami a dalšími subjekty podány útvaru amerického ministerstva financí pro boj s finančním zločinem FinCEN (z angl. Financial Crime Enforcement Network), odkud unikly a dostaly se právě k investigativním novinářům.

Dokumenty FinCENu nicméně představují pouze prvotní sadu zkoumaných dokumentů, na jejichž základě poté novináři sbírali další informace a dokumenty, zpovídali relevantní osoby a zaměřovali se na konkrétní případy. Samotné SAR totiž nejsou důkazem jakéhokoliv protiprávního jednání.

Server BuzzFeed News v samostatném článku popisuje, jak jednotlivé SAR byly zpracovávány, jak jsou tyto dokumenty strukturovány a kdo k nim má přístup. Zároveň poté zdůrazňuje, že minulý rok finanční instituce podaly více než 2 mil. SAR, uniklé dokumenty tak stále představují jen nepatrný zlomek všech zpráv o podezřelých aktivitách.

Celý projekt v obecné rovině poukazuje na rozsáhlé nedostatky globálního finančního systému, ze kterých profitují především sítě organizovaného zločinu, ale také banky a další finanční instituce, které jejich aktivity umožňují. Získané SAR tak byly založeny více než 90 různými finančními institucemi.

Některé banky dle zjištění novinářů nerespektují pokyny a nařízení amerických úřadů, záznamy FinCENu dle ICIJ poté ukazují, že pět velkých bank – JPMorgan, HSBC, Standard Chartered Bank, Deutsche Bank a Bank of New York Mellon – tak navzdory vysokým pokutám i upozorněním úřadů na možnost trestního stíhání neustále umožňují praní peněz. Zveřejnění projektu mělo okamžitě dopad, když v rakci na něj v uplynulých dnech hodnota akcií těchto bank klesla v řádu jednotek procent.

Získané dokumenty poukazují na transakce z let 1999–2017 (drtivá většina dokumentů nicméně pochází z let 2011–2017) v celkovém objemu 2 bilionů dolarů, které byly finančními institucemi, resp. jejich compliance officery, označeny jako potenciálně spjaté s praním peněz nebo jinými kriminálními aktivitami. Celková částka zahrnuje transakce v objemu 514 mld. dolarů, provedených v JPMorgan, nebo transakce v objemu 1,3 bil. dolarů, provedených v Deutsche Bank.

zdroj: BuzzFeed News

Banka JPMorgan např. dle ICIJ zajišťovala pohyb prostředků pro společnosti a osoby spjaté s tunelováním veřejných rozpočtů v Malajsii (např. v rámci kauzy 1MDB, o které jsme již informovali), Venezuele a Ukrajině. Zároveň např. zprostředkovávala transakce pro Paula Manaforta, bývalého manažera prezidentské kampaně Donalda Trumpa, který byl usvědčen z daňových a bankovních podvodů.

Mezi další banky spjaté s kauzami praní peněz, které jsou zmiňované v uniklých dokumentech, patří dále také britská HSBC nebo dánská Danske Bank. Server BBC také v rámci projektu informoval o případu centrální banky Spojených arabských emirátů, která údajně umožňovala íránským subjektům obcházet americké sankce a v letech 2011 a 2012 zprostředkovala transakce v objemu 142 mil. dolarů.

A co Česko?

Projekt FinCEN Files má i svou českou stopu, na které pracovala redakce neziskového Českého centra pro investigativní žurnalistiku (ČCIŽ). Ta upozorňuje především na to, že 281 z celkového počtu 2,1 tis. SAR se týká také České republiky a zmiňuje 144 subjektů (fyzických či právnických osob), které v ČR disponují či disponovaly bankovními účty, které byly součástí podezřelých aktivit.

Dle ČCIŽ uniklé dokumenty „znovu potvrzují fakt, že se Česko stalo jedním z evropských center, kde se perou peníze z Ruska – ať už ukradené zkorumpovanými úředníky z ruského státního rozpočtu, z vytunelovaných firem nebo z úplatků pro celníky”.

Za nový trend identifikovatelný z uniklých dokumentů lze dle ČCIŽ také označit to, že americké úřady za podezřelé transakce „označují také platby spojené s Čínou a čínskými jednateli ve firmách registrovaných v Česku“.

Konkrétní platby spojené s ČR se tak týkají např. tzv. „vora v zákoně“ Razhdena Shulaye a jeho zločinecké organizace Shulaya Enterprise, finančních schémat pro praní ruských peněz popsaných zesnulým právníkem Sergejem Magnitským, kam spadá např. „legenda“ v oblasti praní peněz, společnost Castlefront LLP, společnosti SAR Speditions s.r.o., kterou vlastní bývalý poslanec ukrajinského parlamentu a obchodník se zbraněmi z Oděsy Igor Urbanský, nebo firem spojených s kauzami praček peněz v Rusku a Ázerbájdžánu, které byly popsány v předchozích meuzinárodních investigativních projektech The Russian Laundromat a The Azerbaijani Laundromat.


Více o české stopě projektu si můžete přečíst na webu ČCIŽ.

Další informace k zahraničním kauzám publikovaným v rámci projektu najdete např. na webu ICIJ, webu investigativního portálu OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) nebo webu portálu BuzzFeed News.