Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden ve spolupráci se švédskou vládou zveřejnila novou studii s názvem „Corporate Anti-corruption Compliance Drivers, Mechanisms and Ideas for Change“, která se zabývá protikorupčními opatřeními a mechanismy a jejich funkčností v rámci firemního prostředí. Zejména pak zkoumá, co společnosti k implementaci protikorupčních opatření motivuje, a jaké jsou možnosti pro rozšíření této praxe napříč celým soukromým sektorem. Studie je volně dostupná ke stažení na webu OECD.

Studie výrazně čerpá z poznatků nabytých v průzkumu, kterého se zúčastnilo 130 respondentů z 28 zemí světa, především pak zástupci právních oddělení a oddělení compliance ze společností (přes 78 % všech respondentů) napříč mnoha různými obory.

Odpovědi na jednotlivé otázky z průzkumu se prolínají takřka celou studií, která je na 100 stranách členěna do 8 následujících kapitol:

  1. Sběr dat a metodologie studie
  2. Proč společnosti implementují protikorupční opatření?
  3. Jak společnosti přistupují k hodnocení svých korupčních rizik?
  4. Jaká konkrétní opatření společnosti implementují
  5. Dostupné zdroje pro implementaci protikorupčních compliance programů
  6. Výzvy při implementaci protikorupčních programů
  7. Pohled do budoucna: Co firmy chtějí?
  8. Cesta kupředu

V druhé kapitole tak studie např. zmiňuje, že zcela zásadním externím faktorem při rozhodování společnosti o tom, zda zavést protikorupční program, je míra významu, kterou společnost přikládá ochraně svojí reputace. Až druhým nejčastěji zmiňovaným důležitým externím faktorem je poté míra významu, jakou společnost přikládá snaze vyhnout se trestnímu stíhání. V rovině interních motivačních faktorů přitom průzkum akcentuje především snahu o zakotvení firemní kultury společnosti do jejích strategických dokumentů.

 

zdroj: OECD (2020), Corporate Anti-Corruption Compliance Drivers, Mechanisms, and Ideas for Change

Tabulka 6: Nejdůležitější faktory motivující ustanovení protikorupčních compliance programů

 

Za zajímavé lze považovat i to, že motivačním faktorem pro zavedení protikorupčních programů je u firem také snaha získat další zakázky, přičemž respondenti tomuto faktoru přisoudili vyšší důležitost v oblasti soukromých zakázek než v oblasti zakázek veřejných.

Poznámka autora: Snaha jít příkladem v oblastech boje s korupcí nebo budování je tak už dnes vnímána jako důležitá součást rozvoje obchodních aktivit firem, což se snaží reflektovat i náš nedávno spuštěný benchmarkingový projekt Etická firma.

Za zcela zásadní je pak zde pro samotnou tvorbu a implementaci protikorupčních programů považována také víra soukromého sektoru v instituce dané země a to, že dodržování příslušných zákonů bude aktivně vymáháno. Veřejný sektor přitom může tvorbu a rozvoj protikorupčních programů aktivně podporovat, např. skrze výrazné snížení možných pokut v případě maximální spolupráce s úřady při vyšetřování.

Ve třetí kapitole se studie také zabývá tím, jak společnosti přistupují z hlediska governance a compliance k hodnocení rizik – zda mají procesy hodnocení rizik vůbec nastaveny, jak tyto procesy vypadají a jaké oblasti rizik nejčastěji zohledňují.

 

zdroj: OECD (2020), Corporate Anti-Corruption Compliance Drivers, Mechanisms, and Ideas for Change

Tabulka 11: Nejčastější oblasti rizik dle respondentů průzkumu

 

V páté kapitole se studie také zabývá dostupností zdrojů pro tvorbu a rozvoj efektivních protikorupčních systémů, respondenti zde např. pozitivně hodnotí dostupnost nejrůznějších materiálů ze strany mezinárodních organizací, které jsou obecně přenositelnější pro společnosti s mezinárodní působností, na něž dopadá široká škála legislativních požadavků.

Pozitivně je respondenty kvitována i účast v oborových sdruženích a asociacích, umožňujících snažší výměnu přístupů, know-how i informací obecně. Za „zcela stěžejní“ více než tři čtvrtiny respondentů při implementaci protikorupčních programů považují také sdílení informací se svými obchodními partnery nebo v rámci dodavatelských řetězců.

U příležitosti zveřejnění OECD také uspořádala on-line panelovou diskuzi o poznatcích studie, které se zúčastnili jak zástupci OECD a švédské vlády, tak také např. editor portálu Reuters Axel Threlfall nebo zástupce šéfa oddělení podvodů kriminální divize amerického ministerstva spravedlnosti (DoJ) Andrew Gant.

Studie rovněž doplňuje sadu studií OECD ze série „Corporate Anti-Corruption Measures To Support Sustainable Business“, která reflektuje kontinuální snahu organizace poskytovat zástupcům soukromého i veřejného sektoru užitečné praktické materiály pro vývoj a zdokonolování vlastních protikorupčních mechanismů. Dalšími dokumenty této série je studie Tackling Bribe Solicitation Using the High-Level Reporting Mechanism for Preventing Bribery“, zabývající se mechanismy pro boj s úplatkářstvím a jeho prevenci, nebo kratší studie „Foreign bribery and the role of intermediaries, managers and gender“.