Po globálních únicích dat známých jako Panama Papers nebo Paradise Papers, týkajících se firem založených v daňových rájích, světlo světa na konci června spatřil další masivní únik dat, tentokrát označovaný jako BlueLeaks.
Datová sada BlueLeaks, čítající 269 GB, obsahuje informace více než 250 amerických policejních oddělení za posledních 24 let. Mezi uniklými soubory jsou e-maily, audio i videozáznamy, zpravodajské dokumenty, tréninkové manuály a další dokumenty. Celkový počet všech uniklých souborů je více než 1 milion. Co do objemu tak jde o historicky největší únik dat policejních orgánů vůbec.
Data byla získána skrze hacknutí webů policejních oddělení USA a jejich datových center, které byly hostovány a vytvořeny texaskou vývojařskou firmou Netsential. Všechny weby dle zpravodajského serveru The Intercept využívaly neadekvátně zabezpečený administrativní sytém (z angl. CMS – content management system), vyvinutý s pomocí ASP.NET rozhraní Microsoftu a programovacího jazyku VBScript, s využitím databází softwaru Microsoft Access.
K hacku se přihlásilo světoznámé uskupení hackerů Anonymous, ke kterému se však může přihlásit v podstatě kdokoliv. Data byla zveřejněna na webu Distributed Denial of Secrets, který je považován za obdobu světově známých WikiLeaks.
Data byla zveřejněna v prohledávatelné (zaindexované) podobě a po sociálních sítích se tak brzy začal šířit hashtag #blueleaks, odkazující na jednotlivá zjištění vycházející z uniklých dokumentů. Mezi těmito byly např. informace o tom, jak FBI monitorovala účty na sociálních sítích patřící protestujícím a upozorňovala místní policejní orgány na příspěvky s protipolicejní tématikou.
Problematickou součástí úniku dat jsou také osobní údaje policistů, kteří měli na jednotlivých policejních webech vytvořen účet. Dle The Intercept kvůli prolomení webů unikly osobní údaje až 711 tisíc příslušníků policejních složek.
