Minulý týden proběhlo další zasedání Finančního akčního výboru (FATF), mezivládní organizace sdružující finanční analytické útvary (FAÚ) po celém světě s cílem bojovat s praním peněz a financováním terorismu. FATF pravidelně hlasuje o tom, které země budou figurovat na seznamu jurisdikcí, které podléhají zpřísněnému monitoringu, neoficiálně nazývaném také jako „šedá listina“. Na šedou listinu byla poté minulý týden jako historicky první členský stát EU vůbec zařazena Malta.

FATF k rozhodnutí přistoupila po letech mezinárodní kritiky maltské politiky – ta zahrnovala i skandály týkající se prodeje maltských pasů, nedostatku právních kroků vůči politikům, kteří byli inkriminováni v rámci globální kauzy známé jako Panama Papers, nebo případ zavraždění investigativní novinářky Daphne Caruana Galizia, do které byli dle vyšetřování zapojeni i spolupracovníci předchozího premiéra Josepha Muscata, který v prosinci 2019 na svůj post rezignoval.

Jurisdikce zařazené na šedé listině musí s FATF úzce spolupracovat na nápravě svých strategických nedostatků pro boj s praním peněz a financováním terorismu, pro tuto nápravu je poté stanoven jasný časový rámec a postup jurisdikcí je zároveň úzce monitorován.

Ačkoliv Malta v posledních letech učinila některé pozitivní změny (např. větší systematizace činnosti finančního analytického útvaru, posílení tzv. přístupu založeného na hodnocení rizik, zvýšení sankcí za financování terorismu nebo podpora státních zástupců při vyšetřování závažných případů praní peněz), dle prezidenta FATF Marcuse Pleyera nicméně u Malty přetrvávají „zásadní nedostatky a slabá místa, která je třeba zohlednit“.

Odsouhlasený akční plán by poté měl zahrnovat:

  • zdokonalování evidence skutečných majitelů s prokázáním toho, že tyto informace jsou přesné, včetně efektivních sankcí v případech, kdy jsou poskytnuté informace nepřesné
  • posilování role finančního analytického útvaru při podpoře dalších orgánů, které vyšetřují případy daňové kriminality a praní peněz
  • zvýšení pozornosti, kterou tamní FAÚ v rámci svých analytických aktivit přikládá právě těmto typům nelegální činnosti za účelem produkce spolehlivých analytických poznatků, které maltským orgánům pomohou při detekci a vyšetřování případů daňových úniků a praní peněz

Maltský premiér Robert Abela se vůči rozhodnutí FATF ostře vymezil a nazval jej „nespravedlivým“, opoziční lídr Bernard Grech poté rozhodnutí označil za „trest pro celý národ“ s tím, že zařazení Malty na seznam může výrazně poškodit maltskou ekonomiku, zejména poté její finanční a herní sektor, které dohromady tvoří téměř pětinu maltské ekonomiky.

Kromě Malty na šedé listině FATF poté aktuálně figurují také Albánie, Barbados, Botswana, Burkina Faso, Kambodža, Kajmanské ostrovy, Haiti, Jamajka, Mauricius, Maroko, Myanmar, Nikaragua, Pákistán, Panama, Filipíny, Senegal, Jižní Súdán, Sýrie, Uganda, Jemen a Zimbabwe.