Finanční akční výbor (FATF) ve spolupráci s Egmontskou skupinou, organizací sdružující finanční analytické úřady z celého světa, vydal zprávu s názvem Trade-Based Money Laundering: Trends and Developments, která popisuje aktuální trendy v oblasti praní peněz pomocí obchodních aktivit (tzv. trade-based money laundering).

Zpráva nejdříve definuje termíny praní peněz pomocí obchodních aktivit (trade-based money laundering) a financování terorismu pomocí obchodních aktivit (trade-based terrorist financing). Jádro definice přitom spočívá v tom, že obchodními aktivitami jsou myšleny především „transakce, jejichž cílem není (oproti jiným zločinům) přesun zboží, ale peněz samotných“.

Zpráva se zaměřuje především na samotný proces těchto transakcí a definuje několik typů procesů financování obchodních aktivit, tyto poté řadí z úhlu pohledu importéra i exportéra:

zdroj: Trade-Based Money Laundering: Trends and Developments, str. 13

  • cash in advance – platba je uskutečněna předem v hotovosti, v rámci globálního obchodu je méně často využívaným způsobem financování
  • letter of credit – platba pomocí akreditivu
  • open account – zboží je odesláno a doručeno před zaplacením, které proběhne zpravidla v rozmezí 30–90 dnů. Tento proces podléhá většinou sníženému dohledu ze strany finančních institucí, otevírají se zde tak možnosti pro praní peněz či financování terorismu, je obtížnější ověřit legitimitu obchodních aktivit subjektů. Proces je nicméně zároveň běžnou součástí globálního obchodu a umožňuje až 80 % všech transakcí, není tedy jednoduše výrazně reformovatelný.
  • documentary collections – proces zahrnuje sdílení dokumentace zboží mezi finančními institucemi umožňujícími transakci, výhody role finančních institucí jsou nicméně limitovány, jelikož tyto nezbytně dokumentaci neověřují. Dokumentace navíc nemusí být standardizovaná, otevírá se tak prostor pro její falšování.

Následně je zpráva členěna do tří kapitol:

Rizika a trendy praní peněz pomocí obchodních aktivit

Kapitola popisuje aktuální vývoj boje s praním peněz pomocí obchodníh aktivit po celém světě, uvádí poznatky z národních hodnocení rizik některých zemí (USA, Německo) a za pomocí případových studií z jednotlivých sektorů (např. prodej/nákup textilu, zlata, zemědělských produktů, vozidel, elektroniky) představuje možnou podobu schémat pro praní peněz, některá schémata přímo zobrazuje v grafické podobě.

Hlavní výzvy boje s praním špinavých peněz pomocí obchodních aktivit

Kapitola popisuje hlavní překážky pro účinný boj s praním peněz, mezi tyto se řadí např. nedostatek povědomi o problematice, nedostatky v lokální i mezinárodní spolupráci nebo absence zohledňování praní peněz při vyšetřování a následných obviněních. Část kapitoly se věnuje i perspektivě soukromého sektoru, který musí udržovat krok s organizovaným zločinem při snaze detekovat rizikové subjekty, povinnost sbírat a analyzovat tyto informace ale často spočívá pouze na finančích institucích a několika dalších specifických osobách, zatímco oznamovací povinnosti u jiných společností z výrobního či obchodního řetězce nejsou standardizovány.

Opatření a příklady dobré praxe pro boj s praním peněz

Kapitola popisuje hlavní příklady dobré praxe boje s praním peněz, podobně jako v předchozích kapitolách využívá řadu krátkých případových studií z celého světa. Vyzdvihována je zde zejména spolupráce veřejného a soukromého sektoru, mezi uvedené příklady se tak řadí např. australský projekt Fintel Alliance nebo loni vytvořená německá Anti Financial Crime Alliance (AFAC).

Celý dokument čítá 66 stran, ve formátu PDF je volně dostupný ke stažení na webu FATF.