Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na konci února publikovala zajímavou zprávu s názvem Ending the Shell Game: Cracking down on the Professionals who enable Tax and White Collar Crimes (Ukončení skořápkové hry: Zakročení proti profesionálům umožňujícím daňovou kriminalitu a kriminalitu bílých límečků). Jak napovídá samotný název, zpráva se zabývá problematikou finanční kriminality a specificky osob, které tuto kriminalitu skrze své profese umožňují.

Tzv. „profesionálními zprostředkovateli“ (volně přeloženo z angl. professional enablers) mohou být např. právníci, daňoví poradci, notáři, finanční instituce nebo další subjekty – zpráva samozřejmě zdůrazňuje, že jde sice pouze o malou, na druhou stranu ale bezpochyby nezanedbatelnou část profesionálů v těchto oborech.

Dle zprávy poté světové vlády „uznaly potřebu zaměřit se na tyto profesionální zprostředkovatele, kteří aktivně usilují o příležitosti páchání finanční kriminality, za účelem narušení tohoto stěžejního článku pro plánování a konání finanční kriminality“. Snaha zemí o zaměření se na profesionální zprostředkovatele nicméně naráží na různé překážky, zpráva je proto koncipována jako dokument zkoumající jednotlivé strategie k detekci a narušení aktivit těchto zprostředkovatelů (základní seznam možných postupů shrnut v infografice níže).

Důležitým impulzem pro rostoucí význam a zohlednění problematiky profesionálních zprostředkovatelů byly také globální novinářské investigativní projekty typu Panama Papers nebo Paradise Papers – právě ty totiž poukázaly na fungování globálních offshorových mechanismů, do kterých jsou zapojeny skupiny organizovaného zločinu, nadnárodní korporace, politici, celebrity, sportovci a spousta dalších osob.

Po úvodu do problematiky se zpráva na necelých 40 stranách dělí na několik následujících kapitol:

1. Role profesionálních zprostředkovatelů v oblasti finančí, zejména daňové kriminality

Kapitola se pokouší o definici pojmu „profesionálního zprostředkovatele“ – ačkoliv drtivá většina zemí specifickou definicí nedisponuje, profesionální zprostředkovatelé vykazují několik společných rysů, mezi které se řadí:

  • profesní kvalifikace,
  • odbornost v oblasti daňových, právních nebo finančních procesů,
  • zkušenost se zakládáním daňových struktur nebo struktur s přeshraničními prvky,
  • zkušenost se zakládáním neprůhledných struktur právnických a fyzických osob za účelem vyhnutí se vyšetřování daňových a ekonomických aktivit klienta.

Kapitola poté uvádí jednotlivé služby, které mohou profesionální zprostředkovatelé nabízet, ať už jde o zakládání společností, fondů a dalších podnikatelských struktur, tvorbu offshorových struktur za účelem skrytí skutečného majitele, poskytování zfalšované dokumentace, asistence při insolvencích, bankrotech nebo likvidacích, umožňování daňové kriminality skrze tzv. „cum-ex“ schémata nebo umožňování finanční kriminality skrze virtuální měny (krpytoměny). Každý z typů služeb je poté doprovozen konkrétními případovými studiemi z posledních let.

2. Identifikace profesionálních zprostředkovatelů

Druhá kapitola se zabývá otázkou toho, jak profesionálního zprostředkovatele najít a identifikovat. Jelikož tyto osoby vzhledem ke svým aktivitám často postupují s vysokou mírou obezřetnosti, organizace a instituce musí dle zprávy disponovat adekvátními procesy a vyškoleným personálem.

Kapitola se zabývá jak měřením potenciální míry rizika u profesionálních zprosředkovatelů, tak jednotlivými indikátory, které mohou na tyto osoby poukázat – typicky jde např. o společnosti s neexistujícím sídlem, nedohladetelné adresy subjektů či osob v nich zúčastněných, vyšší množství skořápkových společností na totožné adrese či s totožnými osobami v pozici statutárních orgánů, profesionály s vysokým podílem podnikatelských aktivit v oblasti likvidace malých společností.

Kapitola také zmiňuje možné datové zdroje, které mohou být pro detekci profesionálních zprostředkovatelů užitečné (např. úniky dat z daňových rájů v rámci globálních investigativních projektů, analýza informací ze zpráv o podezřelých obchodech a mnoho dalších).

3. Narušení aktivit profesionálních zprostředkovatelů

Třetí kapitola zprávy se věnuje tomu, jak aktivity profesionálních zprostředkovatelů mohou být ze strany veřejných institucí a orgánů narušeny. Zpráva v tomto ohledu jako nástroj vyzdvihuje různé typy sankcí, které mohou být na profesionální zprostředkovatele po jejich identifikaci uvaleny, a za pomoci případových studíí představuje zkušenosti různých zemí s touto problematikou (Francie, Indie, Mexiko).

Zpráva zároveň nicméně zdůrazňuje, že možnosti narušování aktivit profesionálních zprostředkovatelů úzce souvisí s legislativním rámcem dané země, a zběžně zohledňuje i otázku dohledu a regulace.

4. Odrazování profesionálních zprostředkovatelů

Čtvrtá kapitola se věnuje problematice odrazování profesionálních zprostředkovatelů, resp. prevenci jejich aktivit. Kromě prevence, kterou lze realizovat prosrtřednictvím komunikace, zvyšování povědomí nebo propagací společenské odpovědnosti a dobré správy (z angl. corporate responsibility and good governance) se kapitola zabývá také režimy pro získávání informací (programy dobrovolného poskytnutí informací o předchozích pochybeních, mechanismy pro whistleblowing) nebo legislativními požadavky pro zveřejňování určitých typů informací.

5. Efektivní vyšetřování: napříč vládami a hranicemi

Poslední kapitola se věnuje problematice kvalitního vyšetřování profesionálních zprostředkovatelů. Jelikož aktivity těchto osob často přesahují národní hranice i různé obory, je ve veřejném sektoru znatelná potřeba spolupráce různých organizací a orgánů – ta může nabýt podoby sdílení dat a informací, koordinace postupů při konkrétním vyšetřování nebo kontinuální spolupráce a nastavení jejího rámce.

Kapitola obsahuje četná doporučení pro veřejný sektor v této oblasti a za pomoci případových studií předstsvuje příklady spolupráce organizací v rámci jedné jurisdikce (např. Velká Británie a její National Economic Crime Centre) i v mezinárodním kontextu.

Zprávě byla věnována i jedna z panelových diskuzí v rámci globálního protikorupčního fóra OECD, její záznam můžete zhlédnout po registraci na webu akce.